Obec SLAVÍKOVICE

Základní údaje

Slavíkovice leží 4 km jihovýchodně od města Jemnice na potoce Rakovci, v nadmořské výšce 470 m. V současnosti má obec 80 domů s 230 obyvateli a katastr o výměře 552 ha.

Historie obce

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1350, kdy ji vlastnil Bernard ze Slavíkovic. Jako vlastníci Slavíkovic jsou známé dva rody, Bítovští ze Slavíkovic a Klouzalové z Rynárce. Ti druzí vlastnili ves od roku 1464 až do poslední čtvrtiny 16. století. Ve 2. polovině 16. století byla ve vsi založena ovčírna. V roce 1574 koupil Slavíkovice Václav Krajíř z Krajku. V obci stávala poblíž kostela tvrz ze 14. stol., která zanikla v 17. stol. Počátkem 17. stol. náležela obec ke statku mladoňovickému, který spojil českobratrský pán Zdeněk z Roupova s budkovským panstvím. Od r. 1666 patřilo toto panství rodu Berchtoldů. Události třicetileté války poznamenaly zle obyvatelstvo obce. V roce 1653 žil ve vsi pouze jeden chalupník, v roce 1671 byla úplně pustá, pouze s ovčírnou a kostelem. Tento stav trval ještě roku 1720. V roce 1750 byla obec již opět obydlena. V roce 1843 zde žilo 289 obyvatel, z toho 147 mužů a 151 žen v 53 domech a 70 domácnostech. Zdejší hasičský sbor vznikl v roce 1904. Jednotřídní obecná škola byla otevřena v r. 1912. V roce 1923 vznikla místní knihovna, s počátečním stavem 20 knih. V roce 1976 byla zrušena zdejší škola a k 31. prosinci 1979 byly Slavíkovice připojeny jako místní část k městu Jemnici. V roce 1993 se Slavíkovice na základě místního referenda opět osamostatnily.

Památky v obci

Nejvýznamnější památkou Slavíkovic je kostel sv. Kateřiny z Alexandrie. Na místě dnešního barokního kostela stával pravděpodobně pozdně románský plochostropý kostel s podélnými loděmi a věží z 1. pol. 13. stol. Do dnešní doby se dochovala pouze věž, která je připojena k barokní stavbě z r. 1749. Kostel má tři oltáře a varhany od Jana Komorníka z Rouchova. Na přilehlém hřbitově se nacházejí dvě kaple s doškovou střechou. Poblíž kostela, u rybníka Stodolák, stojí stará sýpka.